|
Na svahu Krásné stráně, jež má za podklad zdické vrstvy spodního siluru, chráněné proti
severním, chladným větrům, byla založena vinice již za času Karla IV. Zmínka o ní se činí již za
válek husitských. Tehdy měl v držení Dobřichovice Bolechovec a od něho koupila posádka hradu
karlštejnského 2 vozy červeného a bílého vína. Válka husitská zastavila zdar viničného
hospodářství a ještě více válka třicetiletá. Tenkráte bylo mnoho vinic zničeno a zanedbáno.
Velikých zásluh o znovuzřízení a účelné založení zdejší vinice získal sobě řádový velmistr a
arcibiskup pražský Antonín Brus z Mohelnice /1552 - 1580/, jenž rozkázal špitálnímu mistru a
lékaři v Mostu, aby mu opatřil 10. 000 kusů dobrých révových sazenic. Z té doby pocházejí
terasy v bývalé vinici a nyní zasypané vinné sklepy. Vinař, jenž na vinici dohlížel, bydlil ve
zvláštním domku na vinici. Vína se vylisovalo 7 - 8 sudů t.j. 28 - 32 věder. V r.1620 utrpěla
vinice tím, že byla zpustošena a že víno nemohlo být sebráno. Po válce třicetileté byla uvedena
do pořádku a převor Manner zaznamenal v urbáři z r.1651: . . . . . "jest tu též vinice, která jistě
vzácným kmením vinného keře, jak červeného tak bílého vysázena jest, a když Bůh milostivý
ráčí obroditi, vína bývá spotřebu. Je tomu také tak, že někdy nedosti vína bývá /za náklad
nestojí/, ale naproti tomu pamatuji, že ho bylo do půl třetího sta věder v jednom roce."
Pod vedením moudré a přísné ruky velmistra Pospíchala /1694-1699/ vzmáhaly se velkostatek i
vinice. Pospíchal byl na vinici častým hostem a bedlivým dohlížitelem. Ve svém deníku
zaznamenal:
30.III. 1663 . . . na vinici vinař příliš mnoho čeládky bere, nebo jsem dnes vynašel, že na sbírání
samého rýví šest osob měl.
13.IV. . . . na vinici našel jsem 23 dělníky, 20 řezali a 3 sbírali rýví, vinař se rozlítil, ani slova
nepromluvil, půjde pryč, abych mu zaplatil.
13.VI. . . . na vinici jsou sem i tam pěkný šípky, na který se dobrý pozor dáti má, aby budoucí
hospodář to dobře opatroval.
10.VII. . . . na vinici špatná úroda se ukazuje. Pod vrchem jsem usmyslil štěpnici udělati, aby
štěpnice vinici nějakou pomoc učinila.
26.X. . . . nařízeno, aby víno v Dobřichovicích bylo sbíráno, aby na pres přišlo, neb v takový
nečasy na vínu se již málo přichová a jest se báti, aby neshnilo.
28.X. . . . vinice všechny sebrány a víno vypresováno jest. Dobřichovická dala obojího vína 17
1/2 vědra, drahý víno za tak veliký náklad.
3.XI. . . . na vinici čeládka pozdě chodí, nyní jest krátký den, sotva o snídani do razu chodí a
protož mnoho peněz se vydává a nejní žádný, kdo by k tomu dohlídl.
26.XI. . . . nařídil jsem, aby vinař vinici houštil, dole pak něco plání nasázel a některý šípek,
který se z vinice vzíti může dolu přesadit…
V století XVII. býval vinařem Mikuláš Kavka, Jiřík Procházka, Jakub Ledvina. Začátkem
stol.XVIII. Matěj Kavka, Petr Kůželka, Hynek Lahrner.
Farář Schicht ve svých pamětech z r.1727 uvádí výlohy při vinobraní. Vinař a čeřenář
dostávají na den 12 kr, za noc 12 kr, k tomu po pintě piva, l libru másla. Na postní den něco
hrachu a mouky na knedlíky. Na noc se dává všem třem 1 libra sýra ze dvora, na den všem po
6 kr chleba t.j. jeden bochník pro všechny, též za noc dvě tenké svíčky.
Za války bavorsko-francouzské 1742 leželi pod vinicí táborem husaři a zpustošili ji tak,
že bylo smutno se na ni podívat. Mnoho neúrodných let, kdy se sklidilo málo vína,
nebo nemohlo dozráti, způsobovalo správě statku velikých starostí, neboť se víno někdy
ani na ocet nehodilo. Začátkem stol. XIX. byla vinice rozšířena o 4 míry a sestávala ze 46
oddělení. V roce 1815 obnášela sklizeň toliko 3 vědra, čehož příčinou byly brzké mrazy
na jaře a na podzim. Tehdejší dohližitel řádových statků naříká, že babky révové jsou ubohé,
zmrzačené, vinice zarostlá býlím, zcela seslabena a že vinař dal výpověď. Správec
velkostatku Růžička dal návrh, aby se vinice zrušila a posázela ovocnými stromy, které by
přinášely jistý užitek. Tak se stala časem vinice břemenem, až farář Kalaš ji v roce 1841 dal
zrušit a vysázet ovocnými stromy. Domek vinařův obýval nějaký podruh, vinný lis odstraněn,
sklep zazděn, studna zasypána.
|